Pražský hrad

Hradčanské náměstí se nachází přimo před vstupní branou do pražského hradu.Osídleno bylo již ve 12 stoletía sídlily zde především kovozpracující dílny.Později si zde staví domy převážně reprezentativní vrstva hradčanských obyvatel,kteří byli nějak vázani službou na pražském hradě.

Celý článek Hradčanské náměstí se nachází přimo před vstupní branou do pražského hradu.Osídleno bylo již ve 12 stoletía sídlily zde především kovozpracující dílny.Později si zde staví domy převážně reprezentativní vrstva hradčanských obyvatel,kteří byli nějak vázani sluzžbou na pražském hradě.Za vlády Rudolfa II význam náměstí prudce stoupá.V blízkosti panovnického dvora si budují svá reprezentativní sídla příslušníci šlechty a od 16 století je zde sídlo pražského arcibiskuba.V současnosti je hradčanské náměstí nádherným prostorem s řadou renesančních a barokních domů a paláců v jehož středu je parčík s Mariánským morovým sloupem.K nejpozoruhodnějším stavbám patří Arcibiskupský,Martinický,Toskánský a Schwarcenberský palác.

Pražský hrad je dlouhá staletí sídlem panovníků a nyní sídlem prezidenta republiky.I když je hlavně vládním sídlem nachází se na jeho uzemí mnoho staveb . klášterní komplex,katedrální chrám,paláce šlechty . které z něho dělají vyjímečný prostor hojně navštěvovaný domácími i zahraničními návštěvníky

Celý článek Pražský hrad je dlouhá staletí sídlem panovníků a nyní sídlem prezidenta republiky.I když je hlavně vládním sídlem nachází se na jeho uzemí mnoho staveb . klášterní komplex,katedrální chrám,paláce šlechty . které z něho dělají vyjímečný prostor hojně navštěvovaný domácími i zahraničními návštěvníky

Svým postavením je to zřejmě nejvýznamnější sakrální stavba Čech a Moravy.která je mnohdy vnímána jako symbol země.Nejdříve zde stála rotunda a později bazilika.Význam chrámu výrazně posílilo založení pražského biskupství,čímž se kostel sv. Víta stal katedrálním chrámem, tedy sídlem biskupa.

Celý článek Svým postavením je to zřejmě nejvýznamnější sakrální stavba Čech a Moravy.která je mnohdy vnímána jako symbol země.Nejdříve zde stála rotunda a později bazilika.Význam chrámu výrazně posílilo založení pražského biskupství,čímž se kostel sv. Víta stal katedrálním chrámem, tedy sídlem biskupa.Díky velkému politickému usíli Karla IV vzniklo pražské arcibiskupství a s tím bylo spojeno i položení základního kámene nové katedrály.Záměrem Karla IV bylo z chrámu učinit kultovní centrum země s mnoha svatými relikviemi ale i politický symbol,jako místo korunovace českých králů. Stavbu začal stavitel Matyáš z Arasu ale až jeho nástupce Petr Parléř začal stavbu v té době v Evropě neobvyklou a svou odvahou a myšlením předběhl svou dobu,užitím prvků až pozdně gotického stavitelství. Jeho huť dokončila kněžiště s věncem pravoúhlých kaplí, severní sakristii, jižní předsíň, kapli sv. Václava a částečně jižní věž a pilíře lodi. Po jeho smrti stavba pokračovala až do husitských válek, které veškeré budování a nejen zde zastavily.Během příštích staletí žádný pokus o dostavbu neuspěla a tak až ve druhé polovině 19 století se začalo opět s dostavbou.V letech 1873-1929 byl chrám novogoticky dostavěn a při oslavách tisíciletého výročí zavraždění sv. Václava i vysvěcen.

Starý královský palác se nachází hned vedle chrámu sv. Víta. Královský palác byl sídlěm českých králu,i když s různými vyjímkami a jeho současná podoba je výsledkem staletého vývoje do kterého se promítly všechny architektonické slohy.Zvláštností paláce je že jednotliví stavitelé nezahlazovali minulost. .

Celý článek Starý královský palác se nachází hned vedle chrámu sv. Víta s kterým je spojen zděnou arkádou.Královský palác byl sídlěm českých králu,i když s různými vyjímkami a jeho současná podoba je výsledkem staletého vývoje do kterého se promítly všechny architektonické slohy.Zvláštností paláce je že jednotliví stavitelé nezahlazovali minulost ale naopak na ní navazovali a proto je dnešní podoba jedinečný architektonický komplex. Suterén je tvořen zbytky románského paláce,který sloužil až do panování Přemysla Otakara II,který provedl gotickou přestavbu.Poté po letech politických zmatku v českých zemích se až Karel IV rozhodl vybudovat reprezentativní rezidenci.Pro svou uměleckou i finanční náročnost v projektu pokračoval i jeho vyn Václav IV,který zde ale nesídlil. Ekonomické potíže,husitské války a zmatek v pozdějších letech zde přerušily práce na více než půl století.Do další stavby se pustil až král Vladislav II Jagellonský,který dal královskému paláci v podstatě dnešní podobu.Pracovali zde vynikající stavitelé své doby,kteří zde vytvořili Vladislavovu ložnici s hvězdicovou klenbou,pozdější místo dvorského soudu a místnost v níž byl archív zemských desek.Dále v patře hlavního traktu vznikl největší sál středověké Evropy dnes zvaný Vladislavský.Sál byl využíván na rytířské turnaje ale také jako prodejní prostor.V současnosti se zde koná volba prezidenta.V 16 století byl palác poničen požárem.Poničené prostory byly renesančně opraveny,ale v dalších staletích se již vnější podoba paláce neměnila,všechny upravy se již týkaly výhradně interiéru a to jak vybavení nábytkem tak i nástěných maleb.

V 16. století zde snad bydleli zlatníci. Nejstarší název uličky byl Zlatnická. Za vlády Rudolfa II si zde stavěli příbytky "střelci při branách Pražského hradu". Domky různě prodávali, pronajímali, bydleli zde zaměstnanci hradu a později je vlastnili i lidé kteří zde sami nebydleli ale domky jen pronajímali.

Celý článek V 16. století zde snad bydleli zlatníci. Nejstarší název uličky byl Zlatnická. Za vlády Rudolfa II si zde stavěli příbytky "střelci při branách Pražského hradu".Domky různě prodávali,pronajímali,bydleli zde zaměstnanci hradu a později je vlastnili i lidé kteří zde sami nebydleli ale domky jen pronajímali. Velmi brzy se domky začaly rozšiřovat do uličky různými přístavbami.Nové přístavky vznikali i na protilehlé straně ulice a nakonec zde byl prostor tak stísněný že nedosahoval ani jednoho metru.Koncem 19 století byly všechny tyto přístavky odstraněny a ponechány pouze zděné domky.Po druhé světové válce byly domky vykoupeny a ulička upravena.Barevné řešení fasád navrhl malíř a filmový tvůrce Jiří Trnka. Ulička si získala přízeň mnohých českých spisovatelů, výtvarníku či básníků. V domě č. 22 tu žil od listopadu 1916 do března 1917 spisovatel Franz Kafka (umožnila mu to jeho sestra Ottla), napsal zde většinu povídek sbírky Venkovský lékař. V domku č. 12 se scházeli spisovatelé a básníci - František Halas, Jaroslav Seifert nebo Vítězslav V současné době se domečky ve Zlaté uličce využívají jako prodejny. Celá ulička je dlážděná a domky zde připomínají domečky pro panenky. Ulička končí věží zvanou Daliborka,která byla postavena jako vězení.Své jméno získala po loupeživém rytíři Daliboru z Kozojed.